Socha Neptuna

Historie sochy

Mezi lety 1832-1836 byly na jičínském náměstí postaveny dvě nové kamenné kašny, na východní straně se sochou Amfitríté, na západní straně se sochou Neptuna. Kašny byly symetricky umístěny na stejné ose náměstí jako tehdejší městská studna (dnes tzv. Korunovační kašna) a stejně daleko od ní.

 

Kašna se sochou Neptuna na jičínském náměstí v roce 1870 (foto: archiv RMaG Jičín).

 

Podle popisu z roku 1836 byly nádrže, podstavce i sochy natřeny kamenně zelenou olejovou barvou. Autorem empírových plastik římského vládce moří a jeho manželky v životní velikosti byl novopacký sochař Jan Sucharda. Ten bývá velmi často, ale zcela mylně, označován za dědečka známého českého sochaře Stanislava Suchardy. Ve skutečnosti tomu tak není. Rod Suchardů byl na Novopacku velmi rozvětven a Jan Sucharda náležel k jiné rodové větvi. Pocházel ze Staré Paky a někdy po roce 1830 se do Nové Paky přestěhoval. Byl velmi dobrým řezbářem a sochařem, s menším úspěchem se věnoval také malířství. Vedle četných kamenických prací na jičínském novoměstském hřbitově je autorem sochy sv. Jana Křtitele na Lidickém náměstí.

 

Socha Neptuna u jezírka v lesoparku na Čeřovce (foto: archiv RMaG Jičín).

 

Během rekonstrukce obou kašen v roce 1880 došlo k posunu západní Neptunovy kašny o velký kus směrem ke studni, údajně kvůli získání většího prostoru pro obilní trhy. Kašna se však neosvědčila, její potrubí poškodily silné mrazy a roku 1894 byla proto zcela zrušena. Na jejím místě firma Knotek postavila vodní stojan a socha Neptuna byla spolu s obrubními kameny uložena na dvoře reálky (dnešní Střední průmyslová škola strojní na Komenského náměstí).

 

Kašna s Neptunem po přesunutí blíže ke Korunovační kašně (foto: archiv RMaG Jičín).

 

Před nepříznivým vlivem počasí Neptuna následně přesunuli do sklepa školy, kde ho ovšem školní mládež natřela vápnem a urazila mu pravou ruku. Sochu opravil až v roce 1915 jičínský sochař Karel Stuchlík a poté byla umístěna v lesoparku na Čeřovce, na severním svahu kopce u tzv. jezírka, které tam najdeme dodnes. V roce 1936 se zde socha nacházela opět v žalostném stavu, její pravá ruka byla znovu ulomena a soše chyběl vršek kovového trojzubce.

 

 Svým záběrem ojedinělý snímek Vojtěcha Musila nazvaný "Zebín od Čeřovky" a otištěný v tzv. "modrém" turistickém průvodci z r. 1935; snímek sám je zřejmě starší, neboť socha ještě  nemá ulomenou pravou ruku. Ze snímku je patrné, že socha byla situována na rovném terénu při severním okraji jezírka.

 

Od této doby přestávají písemné prameny osud Suchardova Neptuna sledovat a k dispozici je pouze ústní tradice, která se Jičínem výrazněji šíří zhruba od roku 1990 a na jejímž počátku stojí pamětník Emil Kolář. Podle něj sochu zničili příslušníci Hitlerjugend někdy v první polovině 40. let 20. století. Nacistická mládež se prý tehdy vzdálila ze střelnice za nynějším skautským srubem a sochu údajně rozstřílela. Zbytky Neptuna měly spočinout v přilehlém jezírku, u něhož socha stála. Podle jiného významného svědka, pana Starého, otce současného jičínského zastupitele Miloše Starého, však několik jičínských občanů mělo posléze sochu z jezírka vyzvednout a přenést do sklepení jičínského gymnázia. Pokud se tak skutečně stalo, byl pohnutý osud Suchardovy sochy pravděpodobně završen v průběhu druhé poloviny 20. století, kdy byly sklepy pod gymnáziem vyklizeny a přebudovány na šatny a kryt civilní obrany.

 

Jezírko v lesoparku na Čeřovce

Tzv. jezírko existuje v lesoparku na Čeřovce dodnes. Ještě před započetím archeologického výzkumu v dubnu 2010 vypadalo jako mělká terénní deprese nepravidelného brýlovitého tvaru, která se nachází přibližně v polovině zalesněného severního svahu vrchu Čeřov a sezónně dochází k jejímu zaplňování dešťovou vodou.

 

Jezírko na severním svahu Čeřovky - pohled směrem k Zebínu, stav v březnu 2002 (foto: Pavel Kracík).

  

Přibližná poloha tzv. jezírka.

 

Archeologický výzkum tzv. jezírka na Čeřovce

Tvrzení, že socha Neptuna doposud spočívá na dně jezírka v lesoparku na Čeřovce se v posledních 20 letech stalo jakýmsi novodobým jičínským mýtem. Jednoznačné rozřešení měl přinést archeologický výzkum, který proběhl ve dnech 17. – 18. dubna 2010 z podnětu Jičínské besedy, za podpory Města Jičína a odborného dohledu archeologické společnosti Labrys o.p.s. Tato společnost, která vlastní odbornou licenci na provádění archeologických výzkumů po celé České republice a stále častěji operuje v prostoru Jičínska, byla zároveň sponzorem celé akce.

  

Jezírko před započetím výzkumu v sobotu 17. dubna 2010 ráno - stav po ručním vynošení přes 2 000 litrů vody, dalších více jak 1 000 litrů vody bylo ručně vynoseno během výzkumu (foto: Pavel Kracík).

 

Výsledky výzkumu jsou nejen zajímavé, ale v mnoha směrech překvapující. Ukázalo se, že tzv. jezírko nemá brýlovitý tvar, neboť západní, menší část povrchové prohlubně je pouze mělkou sníženinou, jež s objektem jezírka nesouvisí. Samotné jezírko není jen pouhou louží dešťové vody či přirozenou terénní depresí, nýbrž veliký a poměrně hluboký objekt, který s největší pravděpodobností vznikl činností člověka. Oválná jáma trychtýřovitého tvaru o rozměrech něco přes 5 x 4 m a překvapující hloubce více jak 2 m byla vyhloubena nejspíše v raném novověku. Hypoteticky se může jednat o pozůstatky prospektorské činnosti nebo o cisternu zadržující povrchovou vodu. Archeologickým výzkumem zachycené zlomky středověké a raně novověké keramiky v druhotném uložení dokládají v těchto místech blíže nespecifikované lidské aktivity zhruba v 15. – 18. století.

 

Členové Jičínské besedy s přáteli a vedoucím výzkumu Mgr. Milanem Kuchaříkem ze společnosti spol. Labrys o.p.s. (uprostřed) během archeologického výzkumu (foto: Jindřiška Kracíková).

 

V souvislosti s instalací opravené Neptunovy sochy r. 1915 nebo již dříve v rámci parkových úprav čeřovského háje došlo i k úpravě jezírka. Stěny jezírka, zvláště pak jeho severní břeh, byly takřka souvisle vyskládány čedičovými kameny, přivezenými z nedalekého lomu. Dalšími kameny bylo vysypáno jeho dno. Některé mohutné balvany se však na dno jezírka dostaly pravděpodobně již dříve.

 

Stěny jezírka vyskládané čedičovými kameny dovezenými z nedalekého lomu, dalšími kameny je vysypáno dno - úprava jezírka realizovaná zřejmě někdy v průběhu 1. čtvrtiny 20. století. Některé mohutné balvany se však na dno jezírka dostaly pravděpodobně již dříve (foto: Pavel Kracík).

 

Během archeologického výzkumu byly z objektu jezírka vyzvednuty celkem 4 pískovcové fragmenty pocházející z objektu sochy. 2 kusy pocházejí z podstavce, na kterém socha stála - fragment s vodorovně hladkou plochou a zlomek nároží římsy, která zdobila horní okraj podstavce. Další 2 kusy pocházejí ze sochy samé, oba zlomky k sobě pasují a představují fragment Neptunovy pravé ruky. Tato na první pohled odvážná identifikace je možná díky takřka učebnicovému příkladu porovnání hmotných a písemných pramenů. Z literatury víme, že studenti reálky ulomili soše pravou ruku, kterou r. 1915 zručně opravil známý jičínský sochař a kameník Karel Stuchlík. Ale již roku 1936 Neptunovi pravá ruka znovu chyběla.

Výzkumem nalezené fragmenty končetiny se při srovnání se sochou Amfitríté jeví jako poměrně subtilní, což by nasvědčovalo, že se jedná o ruce. Tomu odpovídá i otvor čtvercového průřezu pro nasazení kamenného dílu na železný čep, jehož pomocí byla končetina nasazena na samotný korpus sochy. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že jeden z pískovcových zlomků nese stopy opravy - v minulosti byl slepen kamenickým tmelem. Jde tedy o fragment Stuchlíkem opravované pravé ruky a s vysokou pravděpodobností se jedná o onu část, která byla soše znovu ulomena před rokem 1936.

 

Nález 4 pískovcových fragmentů sochy. Vlevo dva zlomky z podstavce, vpravo dva spojené zlomky Neptunovy pravé ruky - při horním okraji menšího kusu lze vidět tmavě hnědou "jizvu" kamenického tmele, kterým byla socha v r. 1915 opravena jičínským sochařem Karlem Stuchlíkem (foto: P. Kracík).

 
Kam se poděl Neptun?

Poměrně malé množství nalezených fragmentů, z nichž část byla ze sochy ulomena velmi pravděpodobně ještě před druhou světovou válkou, jasně ukazuje, že představa o soše rozbité na několik kusů a svržené do jezírka je zcela lichá. Poškozená socha, kterou střelba ale rozhodně nemohla roztříštit na více kusů, zůstala stát na podstavci, případně mohla být svržena do jezírka a posléze vytažena. Pokud byla skutečně uložena do sklepa gymnázia, mohlo se tak stát nejdříve v roce 1945. Podle svědectví bývalé ředitelky jičínského gymnázia, profesorky Aleny Trejbalové, která na škole působila v letech 1957 – 1989, byly sklepy pod křídlem budovy do Jiráskovy ulice vyklízeny asi v 70. letech. Tyto sklepní prostory, dnes proměněné v šatny, vyklízeli zaměstnanci gymnázia a je zcela vyloučeno, že by se zde Neptun nacházel. Socha tedy mohla být umístěna pouze ve sklepech pod zadním křídlem budovy, v nichž byl někdy v druhé polovině 20. století zbudován kryt civilní obrany. Obsah tohoto sklepa ani průběh jeho vyklízení nebyl gymnaziálním pedagogům znám.

 

Celkový záběr na výzkum čeřovského jezírka (foto: Pavel Kracík).

Závěr

Není zcela vyloučeno, že Suchardova socha antického vládce moří byla po válce uložena ve sklepě pod zadním křídlem budovy jičínského Lepařova gymnázia, odkud byla v průběhu druhé poloviny 20. století při budování krytu civilní obrany přenesena (vyhozena) neznámo kam. Stejně tak ji mohl někdo po skončení války odvézt přímo z lesoparku na Čeřovce. Pokud bychom povolili uzdu čistě hypotetickým úvahám, mohla socha Neptuna skončit coby okrasa na některé ze soukromých zahrádek nebo, jak už to u zničených soch někdy bývá, jako výplň základu některé stavby. Její konec nám zůstává nadále skrytý, jisté však je, že Suchardův vládce moří nespočívá na dně čeřovského jezírka.

 

Prázdné dno jezírka, ve kterém se podle dvacet let tradované informace měla nacházet socha Neptuna (foto: Pavel Kracík).

 

Poděkování

Jičínská beseda děkuje svým přátelům a kolegům, kteří se aktivně zúčastnili archeologického výzkumu čeřovského jezírka, jmenovitě pak Ing. Jiřímu Krupkovi, Mgr. Kristýně Peroutkové-Matějkové a Štěpánu Peroutkovi.

Velké poděkování patří sponzorovi akce a jejímu odbornému vedoucímu Mgr. Milanu Kuchaříkovi, řediteli společnosti Labrys o.p.s., a v neposlední řadě Městu Jičínu, zastoupenému starostou Ing. Martinem Pušem, které ochotně a s nadšením vyšlo vstříc našemu záměru a aktivně jej podpořilo v rovině administrativní a poskytnutím bezplatného ubytování vedoucímu výzkumu. 

 

Momentky z výzkumu objektivem Jiřího Němečka

 

 

Kontakt

Mgr. Pavel Kracík

Nábřeží Irmy Geisslové 606
Jičín
50601

724 514 301

NOVINKY

Pozvánka na listopadovou přednášku

14.11.2017 18:17
Postava Albrechta z Valdštejna představuje téma tolikrát „proprané“, až bychom se museli...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Jičínská beseda doporučuje právní služby advokátní kanceláře 

 NOVOTNÝ & PARTNERS s.r.o. 

Silná opora jičínských neziskových organizací!

Za ochotné a pravidelné poskytování historických fotografií a dobových materiálů vděčíme Regionálnímu muzeu a galerii v Jičíně.

Zvláštní poděkování potom náleží

Janě Kořínkové,

Mgr. Haně Fajstauerové

a

Mgr. Haně Macháčkové