Pozvánka na lednovou přednášku

17.01.2017 16:52

V Jičíně se svého času stala až legendární historka o tom, jak si dcera z dobré vídeňské rodiny Marie Menčíková, jejímž otcem byl Ferdinand Menčík (rodák z Vitiněvsi, absolvent jičínského gymnázia a autor Dějin města Jičína), vzala „ševce ze Zlína“. Renomovaný jičínský právník a hudebník Svatopluk Volf ji ve svých vzpomínkách zaznamenal takto: Měl jsem v paměti, že jsem jednou jako kvartán byl se svým otcem […] na vitiněveském posvícení a že jsem tam tehdy s Mařenkou Menčíkovou, která byla mou vrstevnicí, jezdil na kolotoči. Když pak Mařenka dospěla a měla před svatbou, přišel to otec Menčík oznámit i mému otci a řekl prý to asi takto: „Tak naše Mařenka se bude vdávat.“ A když se ho můj táta zeptal: „A koho pak si bude brát?“ dostalo se mu odpovědi: „I ševce.“ – „Ševce?“ opakoval můj otec překvapen; a tu teprvé otec Menčík prozradil, že ženichem Mařenčiným je Tomáš Baťa. (Můj otec prý tehdy půjčil svému kamarádovi i značnou částku na Mařenčino věno.)

            Manželství Marie Menčíkové a Tomáše Bati, které se nezasvěceným na počátku mohlo jevit jako společensky nerovné, zavdalo podnět k četným zlidovělým historkám a dokonce se stalo významným literárním topos. O tom svědčí například divadelní hra Dodo Gombára Tomáš Baťa živý, kterou s úspěchem uvedlo ve Zlíně a později i na jevištích v celé republice Městské divadlo Zlín v roce 2014, či kniha Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici, která v roce 2010 získala Státní cenu za literaturu a nedávno byla vydaná v anglickém překladu.

            Dřevnice ve Zlíně je asi tak „široká“ jako Cidlina v Jičíně, ale tím veškerá podobnost mezi oběma městy počátkem 20. století končí. Zatímco Jičín byl de facto centrem celého Podkrkonoší, okresním městem s mnoha školami, důležitými úřady, početnou vojenskou posádkou a žil bohatým kulturním životem, provinční Zlín se až v samotném závěru 19. století dopracoval k měšťanské škole, což byla zároveň vůbec první dvoupatrová budova ve městě. Obyvatelé třítisícového východomoravského města rozloženého na neregulovaných březích řeky Dřevnice museli jezdit za úřady do někdejšího královského města Uherského Hradiště či k soudu do nedalekých Napajedel.

            Marie Menčíková, vychovaná ve Vídni tak, jak odpovídalo dceři dvorního rady císařské Dvorské knihovny a lektora českého jazyka a literatury na vídeňské univerzitě, přijela se svým mužem Tomášem Baťou do Zlína po svatbě v roce 1912. Tehdy nic nenasvědčovalo tomu, že toto východomoravské maloměsto bude po polovině století krajským městem a počet obyvatel bude dosahovat 60 000.

            Marie vstoupila na začátku společného života s Tomášem Baťou do maloměstského prostředí, na jaké nebyla zvyklá z Jičína, natožpak z Vídně. Svým zcela odlišným rodinným zázemím a jemnou intelektuálně náročnou a vytříbenou výchovou se Marie Baťová stala ve Zlíně novým prvkem, který vhodně vyvažoval přímočarost a účelovost podnikatelských aktivit jejího manžela. S nárůstem prestiže firmy Baťa se také velmi rychle uplatnily zkušenosti paní Baťové s komunikací na patřičné společenské úrovni. V této roli byla po dlouhou dobu nezastupitelná a to i po tragické smrti svého manžela, kdy nevlastní bratr Tomáše Bati Jan Antonín převzal vedení závodů. Často s povděkem přenechával roli hostitelky významných návštěv své švagrové Marii Baťové.

            Přestože Marie plnila ve Zlíně důležité společenské role, zůstávala za života svého muže i po jeho smrti zdánlivě ve stínu hlavních hybatelů dynamického růstu firmy i města. Obtížně se tak hledají odpovědi na otázky, jak se Marie vyrovnávala s oním kontrastem dvou světů a koneckonců i se specifickou povahou svého chotě? Jaké si našla místo ve zlínské společnosti, kde se ve 30. letech potkávaly přední osobnosti prvorepublikové politické i umělecké scény, a jak ji spoluutvářela? 

Nahlédnutí do života Marie Baťové-Menčíkové a do Zlína první poloviny 20. století nám zprostředkuje Mgr. David Valůšek, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně a předseda České archivní společnosti při další přednášce z cyklu Jičínské besedy. Jste srdečně zváni v pátek 27. ledna 2017 v 18 hodin do Porotního sálu jičínského zámku!

 

Kontakt

Mgr. Pavel Kracík

Nábřeží Irmy Geisslové 606
Jičín
50601

724 514 301

NOVINKY

Pozvánka na dubnovou přednášku

21.04.2017 13:39
Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století se v Jičíně a jeho okolí vyprávělo o takzvaném...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Jičínská beseda doporučuje právní služby advokátní kanceláře 

 NOVOTNÝ & PARTNERS s.r.o. 

Silná opora jičínských neziskových organizací!